K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme identifikátory zařízení - cookies (více informací). Dalším používáním portálu vyjadřujete svůj souhlas s jejich zpracováním.

Ostrava

Ostrava

​Píše se rok 1918. Ostrava vstupuje do nové republiky jako centrum těžkého průmyslu Habsburské monarchie, které na území o rozloze více než 676 tisíc kilometrů čtverečních nemá srovnání.

Téměř až do konce 19. století se přes průmyslový rozmach jedná o provinční město, odkud zámožné rodiny odjíždějí na léto do lázní. Ostrava má také pověst nejméně zdravého města v celé monarchii, kde ročně na tuberkulózu umírá 5% obyvatel. Centrum města je tvořeno úzkými a nepravidelnými ulicemi. Mnoho horníků bydlí ve vlhkých a temných bytech, které po celý rok nevyschnou.

Díky koncentraci průmyslu a monopolu je však město jednou z nejdůležitějších průmyslových aglomerací Rakousko-Uherské monarchie („moravským Klondikem“). Vládnoucí elitou města jsou uhlobaroni, majitelé železáren a hutí. Počet obyvatel města prudce narůstá, kolem roku 1918 je to cca 130 000 osob. Za uplynulých několik desetiletí vzrostl počet obyvatel města pětinásobně. Do města se stahují lidé především z okruhu 20-30 km (Těšínsko a Frýdecko). Další vlna horníků, řemeslníků a báňských úředníků se do města stahuje z Pruska, Polska a Haliče.

Již na konci 19.století přepraví ostravské tramvaje ročne 1,5 milionu cestujících. Díky enormnímu počtu příchozích se rozvíjí intenzivní zástavba mimo tradiční centrum. Bytová výstavba se soustřeďuje do sousedství průmyslových závodů, v jejichž blízkosti vznikají dělnické kolonie, v nichž bydlelo 70% obyvatel (pro srovnání v současných panelových sídlištích žije 57% všech obyvatel Ostravy). Vítkovice realizují svůj sociální program, jehož výkladní skříní je výstavba Jubilejní kolonie.

Válečné hospodářství do roku 1918 sebou přineslo mohutný růst zisků, ale také délky pracovní doby, životních nákladů a snížení životní úrovně. V roce 1917 jsou ve městě krvavě potlačené masové demonstrace, v nichž je zabito 14 osob a 40 těžce zraněno. V následující generální stávce zazní požadavek po vzniku samostatné republiky.

Přelom století až do vypuknutí První světové války, a poté poválečné období až do vypuknutí hospodářské krize jsou obdobími prosperity. V roce 1924 dochází ke sloučení 7 obcí (Moravská Ostrava, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves a Hrabůvka) v jedno město Moravská Ostrava (Velká Ostrava) s rozlohou 4 029 ha.

Jako symbol velko/města je postavena velkolepá nová radnice s největší budovou a nejvyšší věží v Československé republice. Staví se nejenom hotely, obchodní a peněžní domy, ale také budova Domu umění a další objekty.  Otcové města náhle začínají uskutečňovat svůj sen o velkoměstě, se širokými bulváry, kavárnami a obchody, osvětlené neony a s velkými výkladními skříněmi.  Ve městě si podávají dveře architekti zvučných jmen: Josef Gočár, Kamil Hilbert, Vlastislav Hofman, Pavel Janák, světově proslulý německý architekt Erich Mendelsohn, ale i žáci J. Kotěry jako Karel Kotas, spjatý se stavbou nové radnice. Není divu. O zakázky není nouze.


 

Mohlo by vás zajímat

Ostrava
Exkluzivní komentovaná interaktivní prohlídka, během které  se dozvíte příběhy slavných budov, kulturních mecenášů i špičkových architektů své doby. 
Ostrava
Poznejte surovou krásu města, jež bylo nazýváno ocelovým srdcem Československa. Zarezervujte si místo na speciální komentované prohlídce Vítkovic a a Jubilejní kolonie!
 
Název souboruPopisStáhnout