K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme identifikátory zařízení - cookies (více informací). Dalším používáním portálu vyjadřujete svůj souhlas s jejich zpracováním.

Adolf Sonneschein

Průmysl a značky Adolf Sonneschein

Adolf Sonneschein

​Obchodník, který se s První republikou nesmířil

O éře prvorepublikového generálního ředitele Vítkovického horního a hutního těžířstva Adolfa Sonnescheina se traduje historka, že když se v roce 1916 přiblížila k českým zemím ruská fronta, nechal si Rothschild pozvat ředitele provozů. Údajně se jich zeptal, jak by se zachovali, kdyby do Vítkovic vstoupila ruská armáda. Stávající ředitel odvětil, že by okamžitě přikázal zbořit vysoké pece.

Adolf Sonnenschein řekl, že by na vysoké pece nechal vyvěsit ruský nápis „Vítejte“ a vyráběl pro Rusy. Díky tomu jej Rothschild vzápětí jmenoval nejprve centrálním, posléze generálním ředitelem.
V podniku, který se částečně vyprofiloval na válečné produkci (původně pro bitevní lodě), by se ale taková odpověď dala očekávat. Do portfolia železáren dále patřila výroba granátů, nábojů, děl a torpéd. 

V období světové války byla výroba podřízena zájmům válečného hospodářství, téměř veškerá produkce oceli byla využita k výrobě zbraní, což se projevilo ve zvýšené produkci dělových hlavní, pevnění, šítů a nábojů.

Adolf Sonnenschein vstoupil tedy do První republiky jako téměř novopečený ředitel železáren. V té době měl za sebou již téměř dvacetiletou praxi v podniku. S kratší přestávkou, kdy byl vedoucím vysokých pecí v Indii. Ve třicátých letech v době světové hospodářské krize dokázal ostatně skvělé zakázky v Sovětském svazu pro Vítkovické železárny získat. Jednalo se například o 234 m dlouhý most přes Starý Dněpr v Kyjevě.

Psal básně a četl poezii. Byl myslivcem, skvělým kuchařem i filmovým divákem. Prý v roce 1932, který bul posledním v éře jeho působení ve funkci generálního ředitele shlédl v prostorách Vítkovického zámku premiéru filmu Tarzan. Údajně se přes svého obchodního ducha se vznikem svobodného Československa nikdy nesmířil. Zemřel v roce 1939 ve švýcarském Luzernu.

Mohlo by vás zajímat

Ostrava
Navštivte místo, ve kterém tepalo ocelové srdce Československa a poznejte život hutníků 
Ostrava
Poznejte surovou krásu města, jež bylo nazýváno ocelovým srdcem Československa. Zarezervujte si místo na speciální komentované prohlídce Vítkovic a a Jubilejní kolonie!
 
Název souboruPopisStáhnout